Výstava ve 2. patře
ANNA VANČÁTOVÁ OBRAZY 1973-2017

 

Anna Vančátová (*1949 v Žatci, žije v Dobříši),
ukončila v roce 1968 studium na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze, následujících pět let studovala výtvarnou výchovu a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze u profesora Cyrila Boudy a docenta Zdeňka Sýkory. První autorskou výstavu měla v roce 1973 v Semilech, do letoška se uvedla na dalších třiatřiceti autorských výstavách u nás a v cizině (Německo, Kanada, Velká Británie, Francie).


Expresivní linie postmoderny, mezi jejíž skromné, a tudíž utajené průkopníky v českém prostředí Anna Vančátová dozajista patřila, má v ní poněkud atypickou představitelku, neboť k naprosté svobodě v zacházení s bohatým aparátem symbolů a významových odkazů, jakož i s formálním odkazem modernismu, dospěla nikoliv ironizující negací klasických modernistických principů a postupů či eklektickým přejímáním tvaroslovných prvků, ale jejich hlubokým pochopením a novým uchopením. Svým způsobem patří i do linie české grotesky, ovšem v té vážnější, méně hravé poloze s existenciálním podtextem a důrazem na formální vytříbenost projevu. Zájem o barvu a její ryzí kvality ji zároveň řadí do širšího proudu moderního kolorismu, jehož kořeny v českém prostředí sahají přes zmíněnou salcmanovskou tradici až k Janu Preislerovi a počátku 20. století.

Václav Malina

V úvahách o své vlastní práci si Anna Vančátová definovala krajní meze, jichž se chce v obrazech a kresbách vyvarovat: Na jedné straně pouhé potvrzování viděného a opakování dávno známého, na druhé straně nebezpečí subjektivní výlučnosti, jež stěží dovoluje komunikaci.

Jiří Kotalík