PŘIPRAVUJEME
JIŘÍ SLÍVA NONSENS? NESMYSL!

Jiří Slíva
Narozen 4.7.1947 v Plzni
Od roku 1966 žije v Praze.
Po ukončení studia na VŠE pracoval 8 let jako sociolog a futurolog. Od r. 1979 je karikaturistou, ilustrátorem, grafikem a básníkem ve svobodném povolání.
K dalším jeho životním zájmům patří hudba. V letech 1964-66 hrál na bicí v plzeňském bigbeatu The Spiders, v sezóně 1971/72 bubnoval v triu Petra Skoumala v Činoherním klubu v pořadech Vodňanského a Skoumala. Od roku 1980 je kytaristou kapely českých grafiků Grafičanka. Některé jeho písničky nahráli Jan Spálený s ASPM, Ondřej Hejma nebo Ivan Mládek. Roku 2014 vydal CD s vlastními skladbami „Kup si bicí“,, roku 2016 „Nemysli na to!“, obě v nakladatelství Galén.
Ilustroval více než l70 knížek, vydal 13 knih kresleného humoru v Československu, ČR, Německu, ve Francii, Švýcarsku a v USA. Kreslil pro Die Zeit, Die Welt, Stern, Wall Street Journal, New York Times , Los Angeles Times, Playboy, Le Monde Diplomatique, od roku 1998 je karikaturistou týdeníku Euro.
Byl mnohokrát oceněn na mezinárodních festivalech kresleného humoru.
Od roku 1981 se věnuje též technice barevné litografie a od roku 1994 i technice leptu.
Samostatně vystavoval mj. v Praze, Bratislavě, Curychu, Luganu, Lucernu, Budapešti, Sofii, Varšavě, Mnichově, Hamburku, Berlíně, Bruselu, Salcburku, Amsterodamu, Utrechtu, Římě, Antverpách, Havaně, Miláně, Buenos Aires, Washingtonu, Káhiře, Paříži, New Yorku, Vídni, Moskvě, Petrohradu, Ottawě, Tel Avivu, Lucemburku, Nikósii, Tokiu, Bangkoku a Kodani.

 

Touha bavit se, být mezi lidmi, rozdávat nápady z čiré radosti ze života a jeho kotrmelců patří ke znakům Slívova humoru. Tato klauniáda je živlem přirozenosti, přirozenou tvorbou humoru z bytostné potřeby šaškování. Nos na gumičku nasazený v pravou chvíli mění lidské konflikty v cirkusový gag. Slívův humor je sice iracionální, ale ne mystický. Dobře mu rozumíme. Je to humor humánní a humanistický zároveň, nejnovější Chvála bláznovství.
Přítomnost poezie, ironie, patafyziky spojuje Slívovy kresby v mnohých ohledech s moderním uměním. Nezapomeňme, že na počátku umění 20. století stojí dada s absurdním, provokujícím humorem. Slíva by se jistě nepozastavil nad tvrzením Tristana Tsary, že dada je pásovec, neboť pro něj je moderní humor šokující, radostné, osvobozující překvapení. Stejně tak není Slívovi docela cizí humor surrealistických setkání šicího stroje a deštníku na operačním stole. Zejména humor magrittovského ražení se svou přehnanou věcností je velmi blízký jeho lásce k rekvizitám a fetišismu. Bez humoru, ironie, absurdity je zkrátka nemyslitelné moderní umění a moderní myšlení vůbec.
Slíva vyhledává banální momenty a dovádí je ke konečné absurditě. Dalo by se také říci, že bere věci doslova, aby dokázal jejich relativitu či nesmyslnost. Vnitřní labilita je asi nezbytným předpokladem celého Slívova repertoáru nápadů, hříček, malých nesrovnalostí a podivných úkazů.
Josef Kroutvor