O galerii
KONTAKT

Vstupné

Výstava v 1. patře GFD
základní 30 Kč
snížené (žáci, studenti, senioři) 15 Kč

Výstava ve 2. patře GFD
základní 40 Kč, snížené 20 Kč

Stálá výstava
základní 40 Kč, snížené 20 Kč


Otevírací doba

Denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin


Kontakt

Galerie Františka Drtikola,
příspěvková organizace města Příbram
Zámeček - Ernestinum
Tyršova 106, 261 01 Příbram 1 (zobrazit na mapě)
IČ: 865 96 322.Zápis v OR vedeném u Měst. soudu v Praze pod zn. Pr 1007 

Bankovní spojení: Česká spořitelna, č. účtu: 525716319/0800

ID datové schránky eazvu7t                               

ředitelka Hana Ročňáková

E-mail:

galerie@pb.cz

Telefon:

318 632 628 (pracovní dny)

739 983 876 (denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin)

 

Dokumenty:

Zřizovací listina 2014.pdf


Nabídka pronájmu

V prostorách galerie je možné pořádat
koncerty a přednášky
Nájem 300 Kč/hodina
Další informace na vyžádání telefonicky nebo e-mailem


Prodej

Prodej publikací a plakátů


Z historie objektu

Zámeček - Ernestinum


Ve 13. století stála pravděpodobně v místech dnešní budovy Zámečku dřevěná tvrz. Dokladem této hypotézy jsou archeologické vykopávky, které místní osídlení dokládají. Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek je však věrohodně prokázána až v polovině století čtrnáctého.
Město Příbram s panstvím tvořilo součást majetku pražského biskupství, jehož nejvyšším představitelem se stal blízký spolupracovník Karla IV., první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Ten dal na místě původní dřevěné tvrze postavit kamenný hrádek. Výrazná dominanta Příbrami byla podle svého majitele nazvána Ernestinum. Z původní stavby ze 2. poloviny 14. století se dodnes dochovala východní část s gotickým arkýřem s žebrovou klenbou, pozůstatek presbytáře tehdejší kaple. Hrádek byl sídlem purkrabího, správce arcibiskupského panství a také Arnošt z Pardubic zde často pobýval. Potvrzují to mimo jiné i listiny jím vydané v roce 1358 a 1360. K Ernestinu se váže také pověst o vzniku dřevěné sošky Panny Marie, kterou údajně sám arcibiskup vyřezal a umístil ve zdejší kapli. Odtud byla přemístěna o několik století později na Svatou Horu.
Arnoštův nástupce, druhý pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, známý vzdělanec a šiřitel mariánského kultu, nechal Ernestinum na konci 14. století obehnat zdí a hlubokým příkopem.Vstupní brána do nádvoří směřovala od jihu, od náměstí, a zajišťoval ji pravděpodobně padací most. Vchod hlavního objektu ústil původně v nádvoří ze západního traktu. Pod hrádkem bylo ve skále vytesáno rozsáhlé sklepení s průchodem do přízemních místností objektu. Stavba měla vlastní studnu, což sehrálo významnou roli při obléhání.
Po skončení ničivých husitských válek se příbramské panství na dlouhou dobu dostalo pod vládu zástavních pánů. Ti využívali svěřený majetek jen ku svému prospěchu . Zámeček byl i nadále centrem správy panství a příležitostně v něm pobývali někteří ze zástavních majitelů. Stejná situace byla i v 16. století. Poslední zástavní paní, Kateřina z Lokšan, se chovala ke svým poddaným tak špatně, že obyvatelé Příbrami proti ní povstali a sídlo správců panství vyplenili.
V roce 1579 povýšil císař Rudolf II. Příbram na královské horní město. Městská správa měla své sídlo na radnici a Zámeček, majetek českých králů, chátral.
O obnovu příbramského hradu se zasloužil na sklonku 17. století pražský arcibiskup Matouš Sobek z Bílenberka, kterému se podařilo získat hrad zpět do vlastnictví církve. Hrad byl rekonstruován, rozšířen a dostal nové jméno – Mariánský hrad - „Marienburg“. Byl v té době využíván pro příležitostné ubytování slavných hostů při poutích na Svatou Horu.
Nové dějiny Zámečku začal psát rok 1849. Mohutný rozvoj stříbrorudného hornictví v Příbrami si vyžádal založení montánního učiliště, které bylo umístěno do příbramského hrádku. V roce 1865 udělil císař František Josef I. této škole titul báňská akademie. Ta v roce 1894 získala statut vysoké školy. Objekt byl rozšířen o třetí (zadní) trakt, hradby byly rozbořeny a příkopy zasypány.
V roce 1946 byla VŠB přemístěna do Ostravy. Zámeček byl využíván jako sídlo drobných provozoven až do roku 1962. V 70. letech část objektu využívalo muzeum, později kulturní středisko. Poslední rekonstrukce budovy proběhla v 80. letech. Při této rekonstrukci byly vnější úpravy budovy zpracovány tak, aby barva a struktura zdiva naznačily jednotlivé etapy přestaveb objektu.
Dnes je příbramský hrad, pojmenovaný Příbramany jako Zámeček, majetkem města Příbrami. Je sídlem galerie a Muzea III. odboje. V budově je umístěna také obřadní síň. Od r.2000 svým názvem Ernestinum opět připomíná svého slavného zakladatele.
Poslední rok 20.století se zapsal do historie objektu další významnou událostí.
Město Příbram ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze otevřelo v Ernestinu stálou expozici, která je věnována jednomu z nejslavnějších příbramských rodáků – světově uznávanému fotografovi Františku Drtikolovi (1883 Příbram – 1961 Praha).

V Zámečku je dále umístěna obřadní síň a INFOCENTRUM MĚSTA PŘÍBRAMI.

 

 

 

The site of today’s Zámeček (Small Castle) was during the 13th century most likely a wooden fort. The theory is supported by archeological digs, which give evidence of a local settlement. However, the conversion of the wooden fort into a stone castle had not been credibly proved until mid 14th century.
The city of Příbram, together with its entire manor, belonged to the Prague diocese whose highest representative was a close collaborator of Charles IV - Prague’s first archbishop Arnošt (Ernest) of Pardubice. Arnošt had the original wooden fort rebuilt into a small stone castle. Příbram’s distinctive dominant landmark was named after its owner – the Ernestinum. Only the eastern part with the original gothic oriel with the ribbed vault – remains of the presbytery of the then chapel – has been preserved from the building dating from the second half of 14th century. At the time, the burgrave and the steward of the archbishopric estates resided in the castle, while Arnošt of Pardubice, as some of the documents issued by him in 1358 and 1360 confirm, also often stayed here. A legend about the origins of the wooden statue of Virgin Mary, which the Archbishop allegedly carved by himself and placed it in the chapel, is tied to the Ernestinum.
At the end of 14th century, Arnošt’s successor, second Archbishop Jan of Jenštejn – a famous scholar and disseminator of the Marian cult, had the Ernestinum surrounded by a wall and a deep ditch. The entry gate into the courtyard faced from south from the main city square and was most likely secured by a drawbridge. The entry into the object originally opened in the courtyard from the west wing. A large vault system with a passage in to the ground rooms of the building was carved into rock. The building had its own well, which proved to be of great significance during times of siege.
Following the end of the devastating Hussite wars, the Příbram manor was for a long time under the control of lien lords who used the entrusted properties only to their own advantage. The mansion continued to be the administrative center of the manor and occasionally, some of the lien owners resided there. The same situation continued throughout the 16th century. The last lien lord, Kateřina (Catherine) of Lokšany, treated her subjects so badly that the citizens of Příbram revolted against her and plundered the seat of the feudal administration.
In 1579, Emperor Rudolf II promoted Příbram to a royal mining town. The municipal administration was moved to the city hall and Zámeček, property of Bohemian kings, was left to wither away.
Renewal of Příbram’s castle was initiated at the end of 17th century by Prague’s Archbishop Matouš Sobek of Bílenberk, who managed to return the castle back into the ownership of the Church. The castle was renovated, expanded and was given a new name – the Marian Castle – "Marienburg". At that time, it was mostly used for occasional accommodation of famous guests during their pilgrimages to Svatá Hora (Holy Mountain).
Zámeček’s new history began in 1849. The extensive development of silver mining in the Příbram locality required a mining school, which was placed into the city’s castle. In 1865, Emperor Franz Josef I. awarded this school with a title of Mining College. In 1894, it acquired status of Mining University. A third (rear) wing was added to the building, ramparts torn down and the ditches filled.
In 1946, the Mining University was moved to Ostrava and Zámeček housed small workshops until 1962. During the 1970’s, parts of the building were used by a museum, later a cultural center. Last renovations so far took place during the ’80s during which the exteriors were adapted to indicate the different stages of previous alterations and renovations of the premises.
Today, Příbram’s castle, familiarly called by the city’s inhabitants Zámeček, belongs to the municipality. It houses the František Drtikol’s Gallery and Museum of III. Resistance. Since 2000, it again carries the name of its famous founder – the Ernestinum.
The last year of the 20th century marked yet another significant event in the building’s history. In cooperation with the Museum of Decorative Arts in Prague, the city of Příbram opened a permanent exhibit dedicated to one of the city’s most famous natives – world renowned František Drtikol (1883 Příbram – 1961 Prague).

Today, Zámeček also houses a ceremonial hall and Příbram’s InfoCenter.