PŘIPRAVUJEME
IVAN BUKOVSKÝ JE TĚŽKÉ BÝT BOHEM

 

   Dílo Ivana Bukovského se vyznačuje výjimečným citem pro monumentální prostor, v němž kompoziční perspektiva a expresivní figurální gesto vytváří celistvou, až scénograficky koncipovanou arénu. Člověk se v tomto „osudovém prostředí“ mnohdy pohybuje v mezních situacích, na pokraji (fyzického i mravního) pádu do propasti. V této autorově nejpříznačnější vyjadřovací poloze se projevuje jeho hluboké zakotvení v prolínajících se myšlenkových proudech bible a starořecké mytologie. Autor tato alegorická svědectví o prapodstatě lidskosti pak živě konfrontuje ve svých obrazech s reáliemi moderního světa. Zdůrazňuje tím, že člověk není „všemohoucí“ kapitolou sám o sobě, jak by si (zejména v dnešní době!) rád myslel, ale nedílnou součástí „věčného řetězce“ duchovní kontinuity.
   Výtvarná řeč Ivana Bukovského má své bezprostřední kořeny v Nové figuraci druhé poloviny 60. let 20. století, kdy se mladí umělci symbolikou lidské postavy kriticky vyjadřovali k situaci soudobé společnosti. V jeho obrazech však také sledujeme podnícený dialog s renezančními mistry, s šerosvitovým tělesným dramatem Rembrandta či Goyi, ale také s Francisem Baconem, jehož existenciálně vypjatá figurální dynamika se od 70. let 20. století stala mocným inspiračním zdrojem pro řadu příslušníků Bukovského umělecké generace. Obsahy Bukovského obrazů, přesahující historicky vymezený čas, se tak ztvárňují obdobně přesahovou stylistickou rozmluvou mezi minulostí a přítomností.
   Kolekce děl, kterou Ivan Bukovský představuje v Galerii Františka Drtikola v Příbrami u příležitosti svých sedmdesátin, je stručným průřezem tvorbou posledních pěti let. Jako výmluvný úvod k souboru novějších prací se zde také objevují tři raná díla (Dobrý večer, 1973, V parku, 1974, Událost v 11.58:03, 1975) ze sbírek GASK – Galerie Středočeského kraje. Tyto obrazy pocházejí z klíčového období autorovy dráhy, kdy si pro sebe ozřejmil řadu postupů, které rozvíjí dodnes, tj. odkrývání významů skrytých za zjevnou skutečností, což znamená objevování mystéria ve všednosti; a pozorování zneklidněné současnosti s uvážlivým odstupem, což znamená hledání řádu a rovnováhy v chaosu.
   Obrazy Ivana Bukovského s neutuchající energií a tázavostí vypovídají o nekončících vzestupech a pádech člověka v jeho pátrání po Bohu a v jeho sebeklamném vtělování se do božího postavení. Proti této neukojitelné „žízni po nemožném“ ve světě, kde se lidské vjemy stále více zprostředkovávají digitálně, se naopak staví autorovo celoživotní přesvědčení, že „Prostřednictvím umění hledáme Boha v Člověku.“

Richard Drury

Ivan Bukovský
narozen 7. července 1949 v Praze

Studia:
1964-1968 Střední odborná škola výtvarná v Praze
1971-1976 Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér prof. Jana Smetany)

 

 

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY
1976 DIVADLO V NERUDOVCE, PRAHA
1978 GALERIE POD PODLOUBÍM, OLOMOUC
1981 MALÁ GALERIE, LIBEREC
1982 MKS, DOBŘÍŠ
1983 GALERIE BRATŘÍ ČAPKŮ, PRAHA (S B. ZEMANEM)
1987 MĚSTSKÁ GALERIE, CHEB
1989 OKRESNÍ MUZEUM, PŘÍBRAM (S J. NAČERADSKÝM)
1989 GALERIE ATRIUM, PRAHA (S P. MÁROU)
1993 MĚSTSKÉ MUZEUM, MERZIG (D)
1993 MĚSTSKÉ MUZEUM, KARLSRUHE (D)
1993 CAERANO S. MARCO, TREVISO (I) (S J. HELLEREM)
1994 GALERIE ATRIUM, PRAHA
1995 DR. BAMBERGER-HAUS, RENDSBURG (D)
1996 GALERIE ZÁMEČEK, PŘÍBRAM (S P. TURJANSKÝM)
1997 PAMÁTNÍK TEREZÍN
1998 MALOSTRANSKÁ BESEDA, PRAHA (S P. CÍSAŘOVSKÝM)
2000 STUDIO PAMĚŤ, PRAHA
2004 NOVÁ MANÉŽ, MOSKVA (RU) (S A. TOKAREVEM)
2005 GALERIE DESET, PRAHA (S D. PRIHELEM)
2006 GALERIE MERUM, MODRA (SK)
2007 GALERIE MAGNA, OSTRAVA
2007 NÁRODNÉ MÚZEUM, BRATISLAVA (SK)
2007 PAMÁTNÍK TEREZÍN (S M. LUKÁČEM)
2008 ISCARE LIGHTHOUSE, PRAHA
2008 ZÁMEK ZVOLEN (SK) (S M. LUKÁČEM A D. PRIHELEM)
2009 GALERIE FRANTIŠKA DRTIKOLA, PŘÍBRAM
2010 GALERIE DESET, PRAHA (S J. HNÍKEM, A. VAŠÍČKEM A F. VLACHEM)
2012 TOPIČŮV KLUB, PRAHA
2014 MUZEUM A GALERIE, HRANICE
2017 MUZEUM A POJIZERSKÁ GALERIE, SEMILY
2017 GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ, MOST
2018 STRAHOVSKÝ KLÁŠTER, PRAHA
2018 GALERIE D, PRAHA
2019 GALERIE VE VĚŽI, NOVOMĚSTSKÁ RADNICE, PRAHA