vernisáž výstavy 30.3. v 17 hodin
výstava potrvá do 28.5. 2023
kurátor výstavy Jan Freiberg
Drtikol_Pinkava
Pinkava_Drtikol
31.3. - 28.5. 2023
Výstava se koná u příležitosti 140. výročí narození Františka Drtikola. V novém konceptu srovnávacích výstav se k Františku Drtikolovi připojí jako první fotograf Ivan Pinkava. Galerie Františka Drtikola představí novou výstavu v modulární architektuře Františka Košaře (Ateliér Košařovi – AOK), která vytvoří reprezentativní prostředí pro další výstavy v komorním kabinetu fotografie a pomůže splnit náročné požadavky na ochranu cenných originálních fotografií.
Do budoucna plánujeme výstavy Františka Drtikola s protagonisty české fotografické avantgardy, dále s režisérem Pavlem Juráčkem (zaměřené na deníkovou tvorbu) nebo se současnými malíři, kteří prostřednictvím umění prezentují osobní spirituální zážitky (Jan Pražan, Otto Placht a další).
Ačkoliv Františka Drtikola a Ivana Pinkavu dělí v datech narození 80 let, oba prostřednictvím ateliérové inscenované fotografie lidských těl, tváří nebo předmětů se vztahují k zásadním momentům života – smrti, sexualitě, bolesti, krizi, touze, kráse a spiritualitě. Drtikol svůj výtvarný styl na základě historických a aktuálních tendencí nebo v souladu se svou osobní proměnou a hledáním opakovaně měnil (piktorialismus, symbolismus, kubismus, abstrakce), Pinkava inspirace a citace z křesťanské ikonografie a dějin fotografie transformuje do vlastního stylu, navazujícího na silnou tradici moderny.
Základem výběru z fotografického díla Františka Drtikola jsou převážně fotografie, olejotisky a bromolejostisky z dvacátých a třicátých let 20. století, například zásadní Matka Země nebo Akt se schody a vázou, méně známá jsou dvě díla z období Drtikolova působení v Příbrami: Akt s kordem a busta Hlava ženy.
Fotografie Ivana Pinkavy zastoupené na výstavě mají těžiště ve figurativní tvorbě posledních dvaceti let. Vedle opuštěných lidských postav najdeme i osamocené předměty v prázdnotě fotografického ateliéru, převážně bromostříbrné fotografie, méně často v barevném provedení. U Františka Drtikola dominují ženské modelky, u Ivana Pinkavy muži.
V interpretaci prací Ivana Pinkavy zaznívají výklady jeho děl jako Zjevení (Petr Jindra), „život v mýtu“ (Pavel Dvořák), nebo dle Lucie L. Fišerové „v kontextu sakrálního umění nejsou (fotografie pozn. JF) dostatečně náboženské“. Sám Ivan Pinkava hovoří o „vyprázdněném mýtu“ nebo o své snaze vytvářet „novodobý pseudomýtus“, dále o postavách na fotografiích jako „archetypech“, ve svých „obrazech“ vždy připomíná existenciální úzkost.
Anna Fárová interpretuje Drtikolovy poznámky k pozdním fotografiím figurek a siluet: „…kompozice zůstává dílem umělce, ale idea je zkušeností mystika. Cílem a smyslem Drtikolovým je světlo. …Ve svých mystických fotografiích vyjadřoval kosmický význam vášní, tužeb po nejvyšším cíli – Bohu.“ František Drtikol byl svými duchovními žáky považován za osvíceného, sám o sobě hovořil jako o Světlonoši.
Drtikol zaznamenal za svého života strmý kariérní růst a později na dlouhá desetiletí zažil naprosté nepochopení, práce Ivana Pinkavy jsou respektované v podstatě od počátku jeho kariéry v devadesátých letech 20. století. Díky skoro čtyřicetileté odmlce, kdy byl František Drtikol téměř neviditelný, se období zásadních výstav i publikací obou umělců časově překrývají na přelomu tisíciletí. Připomeňme Rudolfinum (Drtikol 1998, Pinkava 2004) nebo UPM (Drtikol 2013).
Obraz Františka Drtikola jako geniálního fotografa (Anna Fárová, 70. léta 20. století) byl postupně transformován na obraz mystika, který svá hledání a nalézání vyjevoval v mnoha výtvarných technikách. Ivan Pinkava v 90.letech 20. století vystavoval především v kontextu fotografie, od konce tisíciletí je jeho práce vnímána zejména v souvislostech současného výtvarného umění.
František Drtikol ve svém díle představuje ženu v mnoha symbolických podobách a jeho deníkový i vizuální odkaz jako mystika zní: Jsem nositelem Poznání. Základní sdělení fotografií Ivana Pinkavy by mohlo znít: Přináším hluboké lidské pochybnosti a přesto je tu naděje.
Jan Freiberg
Srdečné poděkování všem laskavým zapůjčitelům:
PPF Art, COLLETT Prague | Munich, Daniel Műller, Vratislav Maňák, Jiří Rašek.
PPF Art speciální poděkování za zajištění adjustace fotografií Františka Drtikola.
Velké poděkování Ministerstvu kultury ČR.
Kurátor výstavy Jan Freiberg.
Grafické řešení Robert V. Novák.
Modulární výstavní architekturu navrhl František Košař (AOK Ateliér Košařovi), postavil Jan Rous, produkce Jan Freiberg. Adjustace fotografií Rámy a Pasparty s.r.o.
Galerie Františka Drtikola Příbram představuje v Měkké aréně v prvním patře interaktivní model Drtikolova příbramského ateliéru ve virtuální realitě. Drtikol ateliér v Příbrami provozoval v letech 1907-1909 na Václavském náměstí pod Svatou Horou. Autorem modelu je sochař a architekt, laureát ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2022 Vojtěch Radakulan ve spolupráci s Janem Freibergem.
Doprovodný program
27. dubna 18 hodin
Jan Němec, autor Dějin světla, románu o Františku Drtikolovi přečte vybrané úryvky a prozradí nám své vzpomínky na rok strávený literárně s Františkem Drtikolem. Kniha nakladatelství Host získala Cenu Evropské unie za literaturu (2014), byla nominována na cenu Magnesia Litera (2014) v kategorii próza a získala Cenu Česká kniha (2014).
2. května 18 hodin
Komentovaná prohlídka výstavy s Ivanem Pinkavou a kurátorem výstavy Janem Freibergem.
13. května 10 – 17 hodin
Exkluzivní workshop ušlechtilých fotografických technik - bromolejotisk. S fotografem a pedagogem Tomášem Raslem a Janem Horáčkem. Podrobnosti zde
25. května 18 hodin
Příbramský ateliér Františka Drtikola ve virtuální realitě II. Prohlédneme a zažijeme novou verzi interaktivního díla sochaře a architekta Vojtěcha Radakulana doplněného hlasem herce Pavla Nového, na základě úryvků z knihy Dějiny světla Jana Němce. Za účasti Vojtěcha Radakulana, Pavla Nového a Jana Freiberga.
Galerie Františka Drtikola Příbram, Tyršova 106, Příbram I, 26101 galerie-drtikol.com, mail: galerie@pb.cz otevřeno denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin